Sklovina

Zubní sklovina (enamel) je jednou ze tří tvrdých zubních tkání spolu se zubovinou (dentinem) a zubním cementem. Sklovina pokrývá zubní korunku a tvoří její velmí pevný plášť odolný vůči mechanickým i chemickým vlivům. Je nejtvrdší tkání lidkského těla a je tedy tvrdší než zubovina, zubní cement, ale i lidská kost. Hlavní složkou struktury skloviny je minerál hydroxyapatit, které tvoří témeř celý její objem. Hydroxyapatit je formován do malých, pevných a velmi pravidelně uspořádaných krystalků. Jednotlivé krystalky jsou pak uskupeny do větších, také velmi pravidelných celků označovaných jako sklovinná prizmata. Byť je zubní sklovina velmi mechanicky odolná a pevná, je náchylná na působení kyselin. Kyseliny mají schopnost uvolňovat z jejího povrchu minerály a tímto způsobem ji odvápňovat neboli demineralizovat. Kyseliny, které produkijí bakterie zubního plaku jsou pak tímto způsobem schopné vytvořit až zubní kaz.