Vyšetření hodnot krevního obrazu bychom měli absolvovat ideálně jednou ročně. Pomůže to odhalit anémii, což je nejčastější krevní choroba v ČR, říká MUDr. Michal Karas, MBA

Železo je prvek, který má pro lidský organismus nezastupitelnou úlohu. Jeho nedostatek se projevuje nejrůznějšími zdravotními problémy, z nichž nejčastější je anémie. Jde o nejčastější krevní chorobu, jež postihuje v České republice až 20 % žen a 5-10 % mužů včetně dětí a dospívajících. Na toto téma jsme si povídali s fytofarmakologem MUDr. Michalem Karasem, MBA ze společnosti Herbai, a.s.

Železo je prvek, který má pro lidský organismus nezastupitelnou úlohu.

• Je to klíčový stavební kámen pro tvorbu hemoglobinu v červených krvinkách. Ty zásobují buňky organismu kyslíkem z plic. Opačným směrem pak transportují oxid uhličitý, který je pak výdechem vylučován.
• Železo je v podobě myoglobinu také součástí svalových buněk, dále se vyskytuje například v enzymech.
• Další funkcí železa je katalýza tvorby volných kyslíkových radikálů, železo má vliv na správné fungování mnoha orgánů, tkání a systémů v lidském organismu včetně imunity.

Při nedostatku železa se především nemůže syntetizovat (vytvářet) hemoglobin a vzniká tak chudokrevnost z nedostatku železa, odborníky nazývaná sideropenická anemie.

Podle hodnocení od světové zdravotnické organizace WHO trpí celosvětově anemií více než 1,6 miliardy lidí! V České repoublice je anémie z nedostatku železa jednou z nejčastějších krevních chorob, postihuje až 20 % žen a 5-10 % mužů. Tato forma anemie se vyskytuje i u dětí a dospívajících.

Lze nějak zjistit, zda máme nedostatek železa?

Po rozpoznání symptomů (příznaků) typických pro anemii z nedostatku železa a provedení podrobné anamnézy je laboratorní vyšetření hodnot krevního obrazu i hemoglobinu pokládáno za jednoduché základní vyšetření, které lékaři indikují při podezření na anemii.

Kdo je nedostatkem této látky nejvíce ohrožen?

Problematika negativní bilance (ztrát) železa je velmi široká, a proto se dnes zaměříme pouze na tzv. normální neboli fyziologické stavy, a nikoliv na stavy patologické neboli chorobné, o nichž si můžeme povídat někdy příště.  Běžně do lékařských ordinací chodí pacienti s příznaky anemie, ale bez zjevné organické patologické příčiny. U nich lékaři většinou zjistí deficit železa například v důsledku růstu organismu a menstruace, ale často i z důvodu potravinového deficitu! Jako příklad bych uvedl nápadně bledé, mladé, velmi štíhlé až vyhublé dívky se stavy blízkými mdlobám. Ony téměř nekonzumují žádnou potravu, protože chtějí být štíhlé. Mají nízký krevní tlak, nízkou tepovou frekvenci a po anamnéze a laboratorním vyšetření krevního obrazu u nich lékaři diagnostikují anemii z nedostatku železa. Dále jsou to ženy se silnými menstruacemi a v gynekologických ambulancích musíme vždy pamatovat na těhotné ženy a kojící maminky, kde rovnováha mezi příjmem a zvýšeným výdejem železa z důvodu výživy plodu a kojení je velmi často porušena. Dorostoví lékaři musí s touto formou anémie počítat při péči o juniory, kdy v období mohutného růstu organizmu je rovnováha mezi přísunem a výdejem železa také často porušena. Bohužel často se setkávají i se sebepoškozováním, provázeným ztrátami krve. Nutriční specialisté by pak vždy měli zpozornět u lidí, kteří ze svého jídelníčku vyřadili maso a masné výrobky (vegetariáni a vegani). Stejně tak praktičtí lékaři, gerontologové a velice často internisté či neurologové musí vždy počítat s touto formou anemie u seniorů, kdy symptomy jako dušnost, otoky dolních končetin, závratě, třes, poruchy koncentrace a syndrom neklidných nohou mohou upozornit právě na nedostatek železa.

Kdy je vhodné nechat se testovat, případně doporučil byste někomu dělat testy pravidelně? 

Pacienty s typickými příznaky v naprosté většině ošetřující lékař pošle k odběru krve a na laboratorní vyšetření hodnot krevního obrazu i hemoglobinu. Preventivně by toto vyšetření měli absolvovat nejen „rizikoví pacienti včetně těch dětských“ ale každý dospělý člověk ideálně alespoň jednou ročně.

Jak se nedostatek železa projevuje, jakých příznaků si všímat? 

Začnu výletem do historie, kdy se anemii říkalo „Morbus Virginum“ neboli onemocnění pannen. Takto ji nazýval již Hippokrates a obraz anemie z nedostatku železa zdomácněl i mezi středověkými holandskými mistry, kteří při malování obličejů dívek a mladých žen používali bledé olivové barvy, a tak nám ve svých uměleckých dílech dokumentovali takzvanou „chlorosu“, jak byla anémie z nedostatku železa u mladých žen a dívek v minulosti též nazývána. Z těchto výstižných názvů plyne, že základním klinickým příznakem je nápadná bledost pokožky ale i sliznic.

Dalšími příznaky jsou tělesná slabost, únava, celkový pokles výkonnosti, dušnost, zvýšená srdeční frekvence (tachykardie), chladné akrální části – studené ruce a nohy, edémy (otoky) končetin, nechutenství, závratě, bolesti hlavy, hučení v uších, snížená schopnost koncentrace, nervozita, třes i krátkodobé snížení krevního tlaku (způsobené změnou polohy, tzv. ortostatická hypotenze) a další příznaky.

Může nedostatek železa v těle vyvolat nějaké vážnější, případně nevratné změny v těle, onemocnění? 

V případě anemie z nedostatku, železa je nejdůležitější včasné odhalení a pokud možno vyřešení konkrétní příčiny, která vede k negativní bilanci železa v organismu a vyloučení závažného orgánového onemocnění, (karcinom tlustého střeva, žaludeční a dvanácterníkové vředy, polypy, hemeroidy, tumory ledvin a močových cest, hormonální či orgánové gynekologické krvácení a další) a zároveň nasazení vhodné léčby, kdy organismu dodáme chybějící železo. Při odhalené a léčené příčině a nasazení vhodné substituce preparáty se železem se stav pacienta postupně upraví a normalizuje. 

Velmi obezřetní ale musíme být u dětí, kde se nedostatek železa může vyskytnout zejména v obdobích rychlého růstu. Dostatečný přísun železa v potravě je proto důležitý zejména u dětí v prvních dvou letech života a pak v období puberty. Nedostatečný příjem železa v těchto obdobích může mít mimo jiné negativní vliv na vývoj mozku i na celkový růst.

Existují nějaké vitaminy či minerály, které vstřebávání železa podporují, nebo mu ve vstřebávání naopak brání? Co spolu s železem užívat, nebo naopak neužívat? 

Ano, ale odpovím komplexněji, protože nejen vitaminy, ale i určité potraviny, pochutiny, látky a faktory mohou vstřebatelnost železa ovlivnit pozitivně ale i negativně:

Pozitivní potraviny, látky a faktory jsou např.:

• dostatečný přísun železa v potravě
• kyseliny, např. kyselina askorbová – vitamin C, kyselina chlorovodíková obsažená v žaludeční šťávě
• kyselina listová a další vitaminy skupiny B, hlavně B1, B6 a B12
• další podpůrné vitaminy jako A, E
• fermenty trávicích šťáv (například lidé po resekcích žaludku mívají snížený přísun železa)

Negativní potraviny, látky a faktory jsou např.:

• taniny, fytáty a polyfenoly (např. káva, čaj, révové víno)
• vápník a fosfáty (např. mléko, sýr a jiné mléčné výrobky)
• vaječné bílkoviny
• některá léčiva, například antacida, tzn. látky snižující kyselost v žaludku

Jak vyplývá z výše uvedeného, tak v případě, že budete železo přijímat společně s kyselinou askorbovou (vitamín C), zlepší se jeho vstřebatelnost až 4 x. Důležitý je i dostatečný přísun vitamínů skupiny B, jde hlavně o vit. B12 a kyselinu listovou.

Naopak příjem železa není vhodné kombinovat s mléčnými výrobky (vápník). Již 165 mg vápníku, což odpovídá asi jedné sklenici mléka nebo 20 g sýru, může snížit vstřebatelnost železa až o 50 %! Přísun železa rovněž není dobré kombinovat s kávou, kakaem nebo čajem. Zde je opět příklad – pití černého čaje při jídle může zhoršit vstřebávání železa až o 60–70 %, přičemž pití čaje mezi jednotlivými jídly také snižuje jeho vstřebávání, ale již méně, v tomto případě o 20 %. Tyto potraviny je proto vhodné konzumovat alespoň s dvouhodinovým, lépe delším odstupem od příjmu železa.

Je nutné jíst denně maso, abychom dosáhli správných hodnot? A musí to být hovězí maso, nebo stačí například drůbeží nebo rybí? 

Jak praví klasičtí a zkušení lékaři, zdravý pohyb na čerstvém vzduchu a pestrá vyvážená strava je základ zdraví.  Lidé, kteří vyřadili ze svého jídelníčku maso, jsou anemií z nedostatku železa ohroženi více!

Železo sice obsahuje potrava jak živočišná, tak i rostlinná, ale živočišná obsahuje dojmocné, takzvané hemové železo, kdežto rostlinná potrava obsahuje trojmocné železo organické.

Hemové železo se vyskytuje v potravinách obsahujících maso, vnitřnosti a krev. Jedná se v prvé řadě o maso červené. Zde bych uvedl příklad a odpověděl přímo na Vaši otázku: libové hovězí maso obsahuje až třikrát více železa než maso drůbeží nebo ryby.

Organické, nehemové železo se nacházející především v rostlinné potravě jako jsou například luštěniny, obiloviny, brokolice, tofu, dýňová semínka, mák, hořká čokoláda, sušené ovoce, ořechy, různé druhy hub a další.

Z pohledu využitelnosti železa pro organismus je v těchto dvou formách podstatný rozdíl, a to ve vstřebatelnosti. Zatímco hemové železo je relativně dobře vstřebatelné (biologická dostupnost je 15-35 %), tak vstřebatelnost organického železa je nízká a nestabilní (2-8 %). Proto jsou k nedostatku železa náchylnější vegani a vegetariáni. Ti si musí přísun a obsah železa v krvi hlídat podstatně pečlivěji.

Pokud má někdo železa nedostatek a lékař doporučí jeho užívání v doplňcích stravy, jak dlouho je vhodné železo užívat? Můžeme i dlouhodobě, aniž bychom se testovali? 

Toto je ryze individuální záležitost daná stavem konkrétního pacienta, kdy o přesné léčbě včetně délky léčby by měl rozhodovat ošetřující lékař, který zná stav konkrétního pacienta včetně jeho klinických a laboratorních hodnot.

Doporučená denní dávka železa pro dospělé jedince v produktivním věku (25–50 let) je 15 mg pro ženy a 10 mg pro muže, těhotné ženy by měly denně přijímat 30 mg železa, pro kojící matky je doporučená denní dávka 20 mg železa. Těhotné ženy mají tedy dvojnásobnou potřebu železa ve srovnání s netěhotnými. Celkovou potřebu železa navyšuje nejen plod, ale i placenta a zvýšený objem krve během těhotenství. Doporučenou dávku 30 mg železa denně je ale obtížné získat z potravy, proto ošetřující lékař zvažuje podávání železa ve formě léčiva či doplňku stravy. V případě výrazné anemie může lékař zvýšit po dobu 3 měsíců po porodu dávkování až na 100–200 mg železa denně. Železité přípravky je optimální používat 30–60 minut před jídlem, nebo 2 hodiny po jídle. Velice vhodné je současné podávání kyseliny askorbové (vitaminu C). K úpravě anémie dochází v průběhu asi 2 měsíců a rezervní zásoby železa v organismu se obnoví do půl roku. Hladinu železa v krvi je ale třeba dlouhodobě sledovat a dávkování případně upravit.

Ukládá se železo v těle do zásoby? 

Organismus umí s železem hospodařit velice hospodárně. Většina železa je v organismu proto velmi pečlivě recyklována. Lidské červené krvinky (erytrocyty) žijí v průměru 120 dnů, zanikající krvinky jsou v kostní dřeni plynule nahrazovány nově tvořenými krvinkami. Denně se takto nahrazuje necelé jedno procento červených krvinek, což prakticky znamená 50 ml krve. Železo z rozpadlých červených krvinek se buď ukládá do zásob, nebo je hned zařazeno do stavby nových červených krvinek, a tak je celkový obsah železa v organismu dán výsledkem rovnováhy mezi jeho malým množstvím přijatým potravou a součtem malých fyziologických ztrát například trávicím a močovým traktem, pocením a kůží. K fyziologickým ztrátám patří i ztráty u žen při fyziologické menstruaci.

V těle dospělého člověka je 4 – 4,5 g železa, a to ve formě aktivního železa (hemoglobin, myoglobin, cytochromy, cytochromoxidáza, kataláza, peroxidáza), zásobního železa (ferritin, hemosiderin) a transportního železa (transferrin).

Lze se touto látkou předávkovat? Jaké jsou příznaky? 

Ano, každou látkou je možné se „předávkovat“. Týká se to i kuchyňské soli či čisté vody. V případě železa je to tak, že  lidský organismus není vybaven pro vylučování železa a z dlouhodobého hlediska se přebytečné železo může ukládat v tkáních. Rozvoj potíží je ale pomalý, zásobní kapacita organismu je veliká.  Zároveň je omezená schopnost organizmu železo jednorázově vstřebávat a případná otrava železem tak nastává až při dlouhodobě vysokých dávkách, řádově při stonásobku denní dávky. Příznaky otravy se začínají objevovat u dospělých jedinců při požití 10-20 mg elementárního Fe na 1 kg hmotnosti závažná toxicita je při požití více než 50 mg Fe na kg hmotnosti. Tedy o dva řády více, než jsou standardní doporučované dávky pro doplnění Fe. Hromadění železa v tkáních velmi často souvisí s chorobou, kterou nazýváme hemochromatóza.

Je to opět poměrně obsáhlá problematika, které by si zasloužila samostatné povídání.

Liší se nějak železo získané z rostlinných zdrojů od toho z živočišných zdrojů? Je některé vhodnější? 

Na tuto otázku jsem se snažil odpovědět v předešlé otázce. Ano, živočišné, tedy hemové dvojmocné železo je pro organizmus výrazně snáze využitelné, než nehemové, trojmocné železo rostlinného původu.

Které přípravky na doplnění železa byste tedy doporučil?

Začnu důležitou poznámkou: většina pro organismus důležitých a nezbytných látek včetně železa je obsažena ve vyvážené stravě. Naši předkové moudře říkali: „konzumujte od všeho trochu a nevyhýbejte se žádným typům potravy“. A o masu to v tomto případě platí dvojnásob. V případech, kdy pestrá strava nestačí a je potřeba sáhnout po dodatečném doplnění železa, je vhodné se poradit s odborníky.

Já se již dvě desetiletí věnuji studiu, vývoji a výrobě bylinných preparátů včetně léčiv (fytofarmak), které jsou v mnoha případech účinným doplňkem stravy a alternativou k synteticky vyráběným preparátům.

V prvé řadě musím zmínit sladové železité medicinální víno Maltoferrochin, které se v Praze vyrábí dle tradiční receptury Dr. Svatka již více než 125 let a jehož výjimečné vlastnosti jsou založené na přirozené schopnosti extraktu kůry chinovníku lékařského podporovat spolu s vitaminy skupiny B snazší vstřebávání komplexu železa v trávicím traktu. A to bez vedlejších účinků, běžných u jiných preparátů (střídání zácpy s průjmem a další trávicí obtíže). Tento produkt byl dlouhá léta registrovaným léčivem, stále se prodává v lékárnách a je doporučován celou řadou renomovaných odborníků. Na jeho tradici navazuje Sirup Maltoferrochin, který má stejné vlastnosti jako medicinální víno, jen sladový základ byl nahrazen léty osvědčeným „sirupus simplex“ a jeho indikace se tak rozšířila i pro ty, kteří nemohou, nebo nechtějí pít alkohol. V neposlední řadě je to Sirup na železo, opět vycházející ze „sirupus simplex“. Extrakt chinovníku lékařského zde je nahrazen jinými léčivými bylinami a inovovaným komplexem dvojmocného železa a jeho indikace se tak rozšířila i pro těhotné, kojící maminky a pro děti, pro které by chinin nebyl vhodný.

Jak jsem zmiňoval, dvojmocné komplexy železa, mezi které spadá i bisglycinát železnatý, mají podle odborných studií vyšší vstřebatelnost, takzvanou biologickou dostupnost a toleranci organizmu než jiné formy železa. A právě z této speciální chelátové formy dvojmocného železa vycházejí nové bylinné Kapsle na železo Maltoferrochin, obohacené o další důležité látky jako vitaminy C, E a řadu vitamínů B, které velmi účinně a bez vedlejších účinků podporují vstřebání železa a tvorbu červených krvinek.

Ale jak jsem již zdůraznil, stav konkrétního pacienta by měl vždy posoudit ošetřující lékař, který navrhne a doporučí optimální léčbu a doplnění železa do organismu.

Odborná spolupráce:

MUDr. Michal Karas, MBA

Společnost Herbai, a.s.

Doporučené produkty: